Přepis videa - přeloženo a upraveno

6 kroků, jak si vzít svůj život zpět

Autor: Natalie DawsonVideo vyšlo: 19. 5. 2025Přeloženo a upraveno z videa

Když máš pocit, že všichni kolem tebe žijí život, který bys chtěl/a žít i ty, není to nutně závist ani nevděk. Často je to signál, že vidíš rozdíl mezi tím, kde jsi teď, a tím, kým by ses mohl/a stát.

Pokud máš pocit, že všichni kolem tebe dělají věci, které chceš dělat i ty, žijí život, který chceš žít i ty, a ty nevíš, jak se tam dostat, tohle je pro tebe.

I já jsem se tak dřív cítila. Jednoho dne jsem se rozhlédla kolem sebe a uvědomila si, že moje každodenní realita vůbec neodpovídá potenciálu, který jsem věděla, že v sobě mám. Nebyla jsem na sebe hrdá a nevěděla jsem, co dělat dál.

To se změnilo, když jsem udělala několik jednoduchých kroků a začala skutečně budovat život, na který jsem mohla být pyšná. Pokud chceš zjistit, co dělat dál a jak začít tvořit život, který chceš, těchto šest kroků ti v tom pomůže.

1. Je v pořádku chtít víc

První věc, kterou je potřeba pochopit, je jednoduchá: je v pořádku chtít víc.

Když se podíváš na svůj život a uvědomíš si, že tvoje realita neodpovídá tvým cílům a ambicím, není to špatně. Je to krásná forma sebeuvědomění.

Schopnost rozpoznat rozdíl mezi tím, kde jsi teď, a tím, kde bys mohl/a být, je jedna z nejdůležitějších vlastností, které člověk může mít.

Studie z NYU popisuje podobný princip: lidé, kteří si živě pojmenují rozdíl mezi současným stavem a požadovaným výsledkem a zároveň si naplánují překážky, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že svých cílů dosáhnou, než lidé, kteří používají jen pozitivní vizualizaci.

Zvlášť u žen se často opakuje, že chtít víc znamená být sobecká nebo nevděčná. Ale ambice a schopnost vidět rozdíl mezi tím, kde jsi a kde chceš být, není sobectví. Je to sebeuvědomění.

Chtít víc ze svého života neznamená, že jsi nevděčný/á. Znamená to, že vidíš svůj potenciál.

Bez sebeuvědomění riskuješ, že budeš jen čekat, až se ti život nějak přihodí. Možná narazíš na pár skvělých příležitostí, ale hluboko uvnitř to může vytvářet nejistotu: dostal/a ses tam náhodou, nebo sis to opravdu odpracoval/a?

Nejúspěšnější lidé, které znám, žijí nejlepší životy právě proto, že měli nízký bod, kdy si extrémně jasně uvědomili, co se jim na jejich životě nelíbí. A potom se rozhodli, že chtějí víc.

Rozdíl mezi nimi a ostatními lidmi není v tom, že se nikdy necítili špatně. Rozdíl je v tom, že v tom pocitu nezůstali. Nerozptylovali se. Opravdu s tím něco udělali.

Když se takhle cítíš, řekni si tři věci:

1. Je v pořádku cítit se takhle ohledně svého života.
2. Je v pořádku chtít od života víc.
3. Je v pořádku rozhodnout se, že s tím něco uděláš.

2. Ujasni si, co opravdu chceš

Další krok je získat naprostou jasnost v tom, co vlastně chceš.

Hlavní otázka zní: co mi chybí?

A je potřeba být opravdu konkrétní. Chceš vydělávat o 20 000 dolarů měsíčně víc? O 10 000? O 50 000? Chceš vztah, ve kterém tě druhý člověk podporuje, zajímá se o tebe a váží si tě?

Chceš mít skvělé přátele? A kolik? Pět? Tři? Hledáš dobrou kamarádku, se kterou můžeš mluvit o výzvách, kterými procházíš? Nebo hledáš někoho, kdo je na cestě o něco dál a může tě mentorovat?

Odpovídat si na tyto konkrétní otázky je zásadní, protože oblasti, které pojmenuješ, se stanou tvými cíli. Když budeš mít vágní cíle, dostaneš vágní výsledky.

Konkrétní cíle vytvářejí konkrétní výsledky.

Jedním z mých oblíbených příkladů je Sara Blakely, zakladatelka Spanx. Sedm let prodávala faxové přístroje od dveří ke dveřím. Když si ale nastavila cíl, neřekla: „Chci jednou začít podnikat, snad se to někdy stane.“ Řekla si: „Chci vymyslet produkt, který můžu prodat milionům lidí.“

Byla konkrétní ohledně cíle, konkrétní ohledně produktu a investovala 5 000 dolarů vlastních úspor. Z toho vybudovala Spanx, firmu s miliardovou hodnotou.

A není to jen jeden příběh. Edwin Locke z University of Maryland během více než tisíce studií za 35 let zjistil, že specifické a náročné cíle vedou v 90 % případů k vyššímu výkonu než vágní cíle typu „udělej maximum“.

Vezmi si svůj oblíbený zápisník a začni si promýšlet, co přesně ti v životě, který chceš, chybí. Napiš to co nejkonkrétněji.

3. Vyber jeden cíl, který odemkne všechny ostatní

Když se podíváš na svůj seznam cílů, musíš k sobě být upřímný/á v jedné věci: máš jen omezené množství energie.

Jaký je jeden cíl, do kterého kdybys vložil/a veškerý čas a energii, odemkl by ti i ostatní cíle?

U většiny lidí to bude pravděpodobně souviset s příjmem. A pojďme si říct pravdu: peníze dokážou odemknout spoustu cílů. Jsou společným jmenovatelem pro obrovské množství věcí, které lidé chtějí.

Dřív jsem to tak nevnímala. Myslela jsem si, že člověk má mít cíle ve všech různých oblastech a usilovat o všechny najednou. Jenže pak jsem si uvědomila, že se rychle nikam neposouvám.

Roky jsem se budila v den svých narozenin zklamaná sama ze sebe. A můžu říct, že až do svých zhruba pětadvaceti let jsem každé narozeniny brečela. Nesla jsem v sobě tíhu zklamání.

Potom jsem se rozhodla jít naplno do své kariéry a do schopnosti vydělávat peníze, protože právě tyto věci odemykaly mnoho dalších cílů, které s nimi byly propojené.

Když vyděláváš víc peněz a máš úspěch v kariéře, neodemkneš jen pracovní a finanční cíle. Odemkneš i osobní cíle.

Chceš vzít děti do Disneylandu? To vyžaduje peníze. Chceš mít skvělý podcast se zajímavými hosty, se kterými lidé chtějí mluvit? I to vyžaduje peníze. Chceš poslat milion dolarů na charitu? To peníze vyžaduje určitě.

Když přestaneš zlehčovat, jak důležité peníze pro mnoho cílů jsou, získáš větší jasnost v tom, jaké kroky musíš udělat.

Peníze pomáhají i u zdravotních cílů, protože si můžeš zaplatit nejlepší lékaře a nejlepší péči. Pomáhají mít blíž rodinu, protože můžeš zaplatit cestu, společnou akci nebo rodinnou dovolenou. Peníze mění všechno.

Můj bod zlomu

Když jsem začala pracovat na kariéře a kompetenci, šlo to ze začátku pomalu. Hodně mě motivovalo období na začátku dvacítky, kdy jsem chodila na večeře s lidmi kolem mého dnešního manžela.

Byla jsem představována jako jeho přítelkyně - ta, která nemá kariéru, nemá žádný výrazný úspěch a nepřináší nic zajímavého. Vypadala jsem přesně jako věci, kterých jsem se bála, že si o mně lidé myslí: že nemám žádnou hodnotu, nic nedělám a jsem jen doplněk po jeho boku.

Uvnitř mě to drtilo, protože jsem věděla, že můj potenciál je úplně jiný. Jenže byznys, ve kterém jsem tehdy pracovala, byl naprostý neúspěch. Učila jsem se jednu bolestivou a ponižující lekci za druhou.

Bylo mi jasné, že moje realita neodpovídá tomu, kým ve skutečnosti jsem. Chtěla jsem jednou říct: „Jsem Natalie a dokázala jsem konkrétní věci, které jsou úspěšné, zajímavé a reálné.“

Jedna večeře se pro mě stala momentem, kdy jsem symbolicky spálila lodě. Řekla jsem si, že až se příště objevím u večeře s touto skupinou lidí, budu mít úplně jiný život. Něco spustím, něco vybuduju a budu na to pyšná.

A přesně to jsem udělala. Jak? Zaměřila jsem se na jeden velký cíl, který odemykal všechny ostatní.

Když vybíráš svůj hlavní cíl, dovol si být zranitelný/á. Podívej se na své cíle a najdi ten jeden, který ti může otevřít nejvíc dveří.

4. Nastav si šestiměsíční milník

Jakmile máš vybraný cíl, dalším krokem je nastavit si šestiměsíční cíl.

Dnes není úplně „cool“ být posedlý něčím, ale pojďme z toho znovu udělat něco dobrého. Lidé, kteří jsou posedlí tím, že získají život, tělo, vztah nebo příjem, který chtějí, toho často skutečně dosáhnou.

A koho zajímá, jestli některým tvým přátelům nepřipadá cool, že jdeš do něčeho naplno? Oni nejsou ti, kdo za tebe budou žít tvůj život.

Když máš pocit, že bys měl/a být nenápadnější, klidnější nebo méně intenzivní kolem lidí, kteří tě nepodporují, připomeň si: jejich ležérní přístup nemusí mít žádný vliv na tebe.

Aby ses ke svému cíli opravdu posouval/a, potřebuješ systém nastavování cílů, který tě donutí nést odpovědnost za pokrok. Důležité je nedělat z toho jen „někdy“. Dej tomu termín.

Zeptej se: kým budu za šest měsíců? Co budu dělat za šest měsíců? Jaký konkrétní výsledek chci mít?

Hack: naplánuj si událost na konec období

Jeden z mých oblíbených triků je naplánovat si na konec šestiměsíčního období konkrétní událost. Když jsem to udělala, termín mě donutil ukazovat se jinak.

Šest měsíců jsem věděla: budu v téhle místnosti a až tam přijdu, chci být schopná říct, že jsem něco konkrétního dokázala. Chci se představit jako někdo, kdo spustil nový projekt nebo byznys.

Abych mohla říct, že jsem spustila byznys, musela existovat webová stránka, vizitky, Instagram a další věci. Najednou jsem měla konkrétní práci, kterou jsem musela udělat, protože jsem měla deadline.

Před několika lety jsem šla na jednu ženskou akci. Měsíce před ní jsem jinak cvičila, vědoměji budovala blog a konzistentněji se ukazovala na Instagramu. Chtěla jsem na té akci přijít jako jiná osoba - jako někdo, kdo má konkrétní výsledky.

Právě termín té akce mě držel odpovědnou.

Studie popisují, že lidé, kteří spojí své cíle s konkrétním časem, místem nebo událostí, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že je dotáhnou. Když je v kalendáři pevné datum, přestaneš o cílech jen teoretizovat a začneš k nim reálně postupovat.

Nastav si proto šestiměsíční časovou osu. Vyber si událost: konferenci, speaking event, workshop, cokoliv, co pro tebe bude milníkem. V následujících měsících uvidíš, že se začneš chovat jinak, protože sis vytvořil/a budoucí bod, před kterým chceš dokázat, že se ukazuješ jinak.

5. Odpracuj si to a dokumentuj proces

Další krok je udělat práci. Práce je to, co odděluje lidi, kteří jen sní, od lidí, kteří něco opravdu změní.

Během šestiměsíčního období tvrdé práce to bude těžké. To je pravda. Bude to náročné a v tvém životě budou lidé, kteří tě nebudou podporovat. Součástí práce je přijmout i to.

Hodně ti může pomoct dokumentovat svůj proces. Můžeš si vést deník, nahrávat se, fotit se, zapisovat pokrok. Ano, tohle období bude těžké. Ale až se za šest měsíců ohlédneš a uvidíš svůj posun, stane se to důkazem pro tebe i ostatní, že to, co děláš, funguje.

Vedlejší výhoda je, že ti to může pomoct vybudovat osobní značku. Šestiměsíční zápas a tvrdá práce jsou silný důkaz. Dávají ti získanou zkušenost a autoritu, se kterou můžeš později pomáhat dalším lidem udělat totéž.

Bez důkazu, že jsi práci opravdu udělal/a, je všechno jen teorie.

Pamatuj, že tahle šestiměsíční etapa bude náročná, ale když proces zdokumentuješ, může se později stát jedním z tvých největších aktiv.

Často o tom přemýšlím u osobních trenérů. Když trenér nemá fotku „před“ a ukáže jen člověka, který je super fit, lidé si řeknou, že se tak možná narodil. Že to pro něj nebylo těžké. Že měl genetiku.

Proč? Protože neviděli jeho začátek.

Když ale vidíš fotku předtím, kde měl člověk o 15 kilo víc, podobný typ postavy jako ty, a potom vidíš výsledek, najednou začneš věřit, že to můžeš mít také. Inspiruje tě to.

Bez „před“ a bez pochopení procesu může výsledek působit bezvýznamně. Je to jen další fit člověk, který tak možná vždycky vypadal.

6. Použij svou zkušenost k pomoci ostatním

Poslední krok je největší odměna: možnost pomáhat ostatním.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že když se dostaneš do bodu, kdy dokážeš vzít svou zkušenost a sebevědomě ji sdílet se stovkami tisíc lidí, není lepší pocit než vnitřní jistota a získaná autorita.

To je jediný důvod, proč můžu udělat video jako toto. Udělala jsem práci, když se nikdo nedíval. Dokumentovala jsem kroky, sledovala proces a teď to můžu sdílet, abych pomohla dalším lidem udělat totéž.

Neexistuje větší dar, který můžeš lidem dát, a neexistuje větší pocit osobního naplnění než stát se člověkem, kterým jsi chtěl/a být, a potom svým příkladem pomáhat ostatním.

Tak se dá skutečně ovlivnit svět. Nemůžeš mít velký dopad, pokud jsi pořád zaseknutý/á jako verze sebe sama z minulosti.

Nejdřív pomoz sobě, abys mohl/a pomoct ostatním

Můj život se úplně změnil, když jsem se tuhle lekci naučila na začátku dvacítky. Byla jsem na vysoké škole a doslova jsem chtěla změnit svět tím, že budu pomáhat ostatním.

Můj tehdejší šéf mi ale jasně řekl, že pokud neumím pomoct sama sobě, jak bych někdy mohla být v pozici, ze které pomáhám ostatním?

A měl pravdu. Tehdy jsem nedokázala pomoct ani sama sobě. Sotva jsem vydělávala minimální mzdu, nebyla jsem sebevědomá, neuměla jsem dobře komunikovat a neměla jsem jasný směr.

Díky tomu přesměrování jsem začala věnovat čas a pozornost tomu, jak nastavit sama sebe na úspěch. A až potom jsem mohla být v pozici, ze které pomáhám ostatním.

Je to stejné jako v letadle. Nejdřív si musíš nasadit vlastní kyslíkovou masku, než pomůžeš ostatním. Nemůžeš běhat po letadle a zachraňovat všechny kolem, když ty sám/sama nebudeš při vědomí, protože ses nejdřív nepostaral/a o sebe.

Nakonec je cílem udělat ze svého života ukázku finančního úspěchu, zdravotního úspěchu, vztahového úspěchu, firemního úspěchu a potom úspěchu dalších lidí.

Nemůžeš ale začít úspěchem ostatních. Nikdo nechce poslouchat člověka, který radí něco, co sám nedokázal předvést ve svém vlastním životě.

Nejdřív se staň příkladem. Potom můžeš pomáhat ostatním následovat tvoji cestu.

Pokud s tebou tohle rezonuje, vyzkoušej tyto kroky a nastav si šestiměsíční deadline. Vyber si jeden cíl, udělej z něj prioritu, nastav si konkrétní milník, odpracuj si to, dokumentuj proces a použij svou zkušenost k tomu, abys později pomohl/a dalším lidem.

Poznámka: Text je přeložený a redakčně upravený přepis automatických titulků videa. Formulace byly místy uhlazeny pro lepší čitelnost v češtině.